Rožmitál obětí svérázného experimentu památkářů

O zchátralém rožmitálském zámku ví téměř každý. Že je ale rožmitálské náměstí už od listopadu 1990 městskou památkovou zónou, neví téměř nikdo. O to větší překvapení způsobil na radnici přípis památkářů, kteří se rozhodli právě na Rožmitálu ozkoušet experiment tzv. konzervace současného stavu pro příští generace. Vedla je k tomu logická úvaha, že z náměstí se stejně vytrácí jakýkoli život, a tak bude o to snadnější je zcela vylidnit. Stejně jako archeologové vykopou na Sahaře památky, zdokumentují je a pak zase zasypou pískem, aby se neponičily.

Západní strana náměstí je už pomalu bez obchodů, na protější jich ještě několik přežívá. Nejtužší kořínek mají patrně paní Pazderníková a pan Wachtl, ale i ti jednou své krámky dobrovolně zavřou. Nejde ale jen o prodejny, ale i o služby. Spořitelna vyšla památkářům vstříc a pobočku už zavřela. Pošta, která si 7. března vyzkoušela, co tomu řekne veřejnost, když na den zavře, zjistila, že nic a tak také ke konci roku skončí. Restaurace Slávie, obchody pana Duc Thi Ngona, květinářství atd. se už z náměstí uklidily.

Někteří majitelé opustili celé domy a nechávají je napospas času – přesně jak si památkáři přejí. Vždyť jim jde o to, jak stojí v přípise radnici, aby naše přítomnost byla zachována pro budoucnost.

A co na to rožmitálští radní? Ti svolávají na úterní odpoledne do Společenského centra krizové veřejné zasedání zastupitelstva, jak svéráznému experimentu památkářů zamezit. Naději však mají mizivou. Památkáři už určili, že celý městský úřad se přestěhuje do sokolovny a lidé bydlící na náměstí se zde nechají na dožití.

Pak se celý střed Rožmitálu hermeticky uzavře a nikdo si na něj ani nevzpomene.

Současné prázdné obchody či rovnou celé domy na náměstí dávají za pravdu památkářům, že v Rožmitále jsou nejpříznivější podmínky pro jejich experiment